Dluhy. Téma, které v poslední době rezonuje společností od vládní úrovně, kdy nám zprávy servírují problematiku státního dluhu, po úroveň běžného spotřebitele, kterému v čase vysoké inflace často nezbyde nic jiného než využít půjčky. Pokud se tyto dluhy nakumulují a přerostou člověku přes hlavu, mluvíme o tzv. dluhové pasti. Jak z ní ale ven? I na to se společně podíváme.
Člověk se do dluhové pasti může dostat rychleji, než by sám předpokládal
Jak se vlastně člověk může do dluhové pasti dostat? Je to jednodušší, než bychom čekali.
Do dluhové pasti míří ti, kteří si vezmou současně více úvěrů, než jsou schopni splácet, a na samotné splátky pak musí brát nové a nové půjčky. Většinou jde o kombinaci hypotéky, nákupů hmotných věcí a třeba kreditních karet. Všechny tyto varianty úvěrů s sebou zákonitě nesou povinnost pravidelně splácet.
V případě, že je ale základní příjem člověka nižší, bude muset situaci řešit. Typickým příkladem je i půjčka bez registru, kterou poskytují nebankovní společnosti často bez zkoumání dlužníkovy schopnosti splácet. Pokud se k tomu přidá i nečekaný výdaj, např. kvůli ztrátě zaměstnání či poškození majetku, začne se člověk točit ve spirále dluhů. Navíc se dluh kvůli rostoucím úrokům a sankcím rapidně zvětšuje každým dnem.
Kde hledat pomoc?
V případě, že se člověk ocitl ve stavu neschopnosti splácet a vyčerpal opravdu všechny možnosti, je na místě kontaktovat některou z občanských poraden, které se na dluhovou problematiku specializují. Tento krok je velmi rozumný zejména v případě, že dlužníkovi hrozí exekuční zabavení majetku nebo se jedná o živitele rodiny a tento stav by měl velké následky na život celé rodiny.
Dlužníkovi pak nezbyde nic jiného než se vydat cestou insolvence. Ta je jedním ze způsobů řešení dluhů a uspokojení všech věřitelů. Proces insolvence pomáhá nejen dlužníkovi, který má možnost snížit své dluhy, ale i věřitelům, kterým se díky tomuto systému vrátí alespoň část pohledávek.
Zákon zároveň stanovuje několik podmínek, které je nutné splnit, aby se člověk mohl o oddlužení ucházet:
- V platební neschopnosti se nachází dlužník, který má současně více věřitelů (tedy nejméně dva), má peněžité závazky déle než 30 dní po splatnosti a zároveň není schopný tyto závazky plnit (nebo je neplní déle než 3 měsíce).
- Předlužený dlužník je takový, který má současně více věřitelů, ale souhrn jeho dluhů převyšuje hodnotu jeho majetku.
Úpadek dlužníka lze řešit více způsoby
Podle zákona č. 182/2006 o Insolvenčním řízení existují pro fyzickou osobu dva možné způsoby řešení situace úpadku. Konkurz a oddlužení neboli osobní bankrot.
- Konkurz funguje tak, že se všechen majetek dlužníka zpeněží. Následně dojde k poměrnému uspokojení věřitelů z prodeje movitého a nemovitého majetku dlužníka spolu se srážkami z jeho mzdy. Důležité ale je, že po ukončení konkurzu neuspokojené pohledávky nezanikají a jejich věřitelé se mohou i nadále svých dluhů domáhat např. formou exekuce.
- Oddlužení je určeno především pro osoby, jejichž dluh nevyplývá z jejich podnikání. Na rozdíl od předchozí možnosti nabízí tato po skončení oddlužení osvobození od placení dosud neuspokojených pohledávek, jakési smazání dluhu. Oddlužení probíhá formou plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, nebo pouze zpeněžením majetkové podstaty.
Oddlužení jako nejvýhodnější řešení dluhové tísně
Po odevzdání návrhu na oddlužení u příslušného krajského soudu se dlužníkovi zastaví jakékoliv úročení dluhů a on se dostane do ochranné lhůty, která trvá do rozhodnutí soudu. Zde je potřeba zmínit, že tento návrh na povolení oddlužení automaticky dluhů nikoho nezbaví, jen v ochranné lhůtě dále nerostou.
Pokud návrh na oddlužení soud schválí, je potřeba dále splácet pod dohledem insolvenčního správce. Nejprve ale věřitelé hlasují o tom, zda osobní bankrot skutečně povolí.
Je třeba, aby se do určitého termínu všichni věřitelé přihlásili s výší nesplacené jistiny. Dále je nutné soudu dokázat, že má dlužník opravdovou touhu situaci řešit a nemá potřebu v dalších a dalších půjčkách. Půjčka bez registru, kterou by například využil i v době, kdy již běží jednání o oddlužení (ač protiprávně), by mu cestu k řešení situace bohužel velmi zkomplikovala.
Samotné oddlužení pak trvá maximálně pět let. Soud určí výši nevymahatelného životního minima, které rodině zůstává. Zbytek se odvádí přímo z čistého příjmu insolvenčnímu správci, který prostředky rozděluje věřitelům. Zároveň se v rámci exekuce zabaví majetek, o kterém je možné říci, že není nezbytně nutný k zajištění základních potřeb jedince nebo jeho rodiny. Díky prodeji tohoto majetku dojde taktéž ke snížení dlužné částky.
Aby bylo oddlužení úspěšné, tedy, aby nakonec mohlo dojít k úplnému „smazání dluhu“, musí dojít ke splnění alespoň jedné ze tří podmínek:
- Dlužník splatil věřitelům pohledávky v plné výši, což je ideální stav oddlužení, často ale ne příliš reálný.
- Dlužník splatil věřitelům alespoň 60 % pohledávek do 3 let.
- Dlužníkovi se po dobu 5 let od schválení oddlužení toto oddlužení nezrušilo a dlužník neporušil žádnou svou povinnost (pohledávky věřitelům by měl vyplatit do 5 let ve výši 30 %).
Jak pokračovat po oddlužení?
Bohužel jsou tyto situace velkým náporem na vzájemné vztahy a důvěru mezi lidmi. Nikde se totiž nepíše, že člověk po oddlužení nemůže do dluhů spadnout znovu. Jakákoliv bankovní i nebankovní půjčka může být velkým lákadlem.
Je proto dobré, pokud si člověk problém uvědomuje, hledat pomoc. Jednou z možností může být určitě terapie (určená na změnu rámcového jednání – potřeby vzít si půjčku, vsadit si atd.), kterou nabízí některé pojišťovny ve svých preventivních programech. Svépomocné skupiny pak mohou být útočištěm nejen pro dlužníka, který v nich může nalézt oporu v horších časech, ale i pro jeho nejbližší.
